ČILAK - spěwnik


>> připadny spěw wuzwolić <<

Serbske spěwy | Słowjanske spěwy

Serbske spěwy

  1. A ženje ja njejsym tak wjesoły był

  2. Beno je wulki

  3. Běži woda

  4. Boleraz, boleraz

  5. Dobry wječor, maćerka

  6. Domčk mój ródny

  7. Dźensa je zas sobota

  8. Ha što pak mužojo činja

  9. Hančička wowčerjowa

  10. Hanka, budź wjesoła

  11. Hdyž ja jědźech do města

  12. Hdźe su mi banty čerwjene

  13. Hdźež so módrja, zelenja

  14. Heja, hólcy, pójće camprować

  15. Hólcy młodźi

  16. Hoj horje, serbski Sokole

  17. Chcył něhdy w holi Mužakec

  18. Chwalba domiznje

  19. Ja mam krasnu zahrodku

  20. Ja pak tam chodźach po horach

  21. Ja sym Serb

  22. Ja sym tawzynt dušny kadla

  23. Ja znaju kraj

  24. Karamba karacho jen whisky

  25. Katyržinka, swěrna moja

  26. Kelkož kapkow, telko lět

  27. Krabatowa dźowka

  28. Lipowy rock

  29. Lubi ludźo, witajće

  30. Lubka lilija

  31. Lubka měsačka
    (Z kolesom, z wětřikom)

  32. Mazałoj (Do pedalow stupamoj)

  33. My dźemy dźensa na reje

  34. My sydamy so k blidu

  35. Naš onkel Jurij

  36. Naša mać, ta na mnje swari

  37. Palenc, palenc

  38. Pod Kulowom we holi

  39. Přeco hdyž sym zrundy

  40. Serbski Cowboy

  41. Što radosć rjeńšu dawa

  42. Tu čerwjenu sukničku

  43. Tučna kołbasa

  44. Ty sy tajka wikotata

  45. W jednej ruce Hanku

  46. We Šunowskej hospodźe

  47. Wjesele dźensa

  48. Wo ničo so ja njestaram

  49. Wulkeho Słowjanow splaha

  50. Z tobu

  51. Ženje tak rjenje njej' było

Słowjanske spěwy

  1. A ja taka dzivočka

  2. Ai jel, manu vieglu pratu

  3. Ani já ani ty robit něbuděme

  4. Anička, dušička, kde si bola

  5. Anička, dušička, nekašli

  6. Boršická polka

  7. Chcem sa ženiť

  8. Co jste hasiči

  9. Čerešničky, čerešničky, čerešně

  10. Či že sú to koně ve dvore

  11. Ej, hop, hop, hop

  12. Ej, od Buchlova

  13. Ej, zalužicki poľo

  14. Ešte si ja

  15. Ešte som sa neoženil

  16. Ešte vínko nevykyslo

  17. Hej Sokoły

  18. Hněvala sa moja máti

  19. Hraj, že mi muzička

  20. Idze verbuňk, idze

  21. Išiel Macek do Malacek

  22. Jak ten ptáček pěkně zpívá

  23. Jede šohaj z Vídňa

  24. Kam sa ně ten grajcár děl

  25. Kdo má počernů galánku

  26. Keď sem išel kolem panskej zahrady

  27. Keď sem išel od galánky

  28. Keď sem išel z rána

  29. Keď som já bol mladý

  30. Keď šoféry naštertujú

  31. Конь

  32. Kreše mlynár, kreše kameň

  33. Lepší je vínečko nežli voda

  34. Lidičky já mám rád pivo

  35. Mám já hrušku

  36. Moja postelenka

  37. My sme tady dvá

  38. Na kostolnej veži

  39. Na Kráľovej holi

  40. Na Orave dobre, na Orave zdravo

  41. Na tu svatú Katerinu

  42. Na tých panských lúkách

  43. Načo pôjděm domov

  44. Najlepsze piwo

  45. Ne dirajte mi ravnicu

  46. Nebola som veselá

  47. Nedaleko od Trenčína

  48. Nemelem, nemelem

  49. Néni lepší jak v nedělu

  50. Nepi Jano, nepi vodu

  51. Oči, oči, čierne oči

  52. Ožením sa veru

  53. Padá, padá rosenka

  54. Perina má štyry rožky

  55. Pidmanula

  56. Пiдманула

  57. Pilo by sa pilo

  58. Pime vínečko, dobré je

  59. Po kalíšku

  60. Pod tým našim okenečkom

  61. Подмосковные вечера

  62. Rež, rež, rež

  63. S Pánem Bohem

  64. Sú rodiče, synka měli

  65. Szła dzieweczka do laseczka

  66. Tancuj, tancuj, vykrúcaj

  67. Teče voda z pozahora

  68. Ten, kdo má ženušku mladú

  69. To ta Heľpa

  70. U muziky su já chlap

  71. V bojanovském kostelíčku

  72. V Káni galilejskej
    (Hody, hody, hody, hody!)

  73. V pondelok doma nebudem

  74. Včera jsem byl u muziky

  75. Vínečko bílé

  76. Vínečko ne voda

  77. Vínko, vínko, vínko červené

  78. Vysoký jalovec

  79. Za tú horú za vysokú

  80. Zapadá slunečko


link k spěwnikej PŘEZPÓLNYCH


A ženje ja njejsym tak wjesoły był

1. ||: A ženje ja njejsym tak wjesoły był,

hač hdyž sym do pincy po smjetanu šoł. :||

Fideralala, fideralala, tralala, fideralala,

fideralala, fideralala, tralala wjesoły boł,

tralalala.


2. ||: A susodźic Madlenka sobu je šła,

ta hišće je chłóšćiša była hač ja! :||

Fideralala, fideralala, tralala, fideralala,

fideralala, fideralala, tralala sobu je šła,

tralalala.


(z ludu, Michał Nawka)


wróćo

Beno je wulki

1. Hižo jako dźěćo na šulskim dworje,

na wulkim sportnišću a na Fulkec horje,

hdźež so něchto klepe, tam je Beno pódla.


R: Ow Beno, ow Beno, ow Beno, ow Beno.

Beno je wulki a ma wulke kulki.

Hdźež so něchtó wokoł' klepe,

tam je Beno pódla.


2. Tołsty serbski mjedwjedź tam w róžku 'rumwe',

Wo porjadk so prócuje, hdźež so něchto mocuje.

Bena jeho mjenuja, hdyž fijałki wudźěla.


(Marko Smoła / Lózy hólcy)


wróćo

Běži woda



1. Běži woda, běži

z horow dele k morju,

||: přez domiznu serbsku,

starodawno lubu. :||


2. Do našeho kraja,

Serbow staroh raja

||: wójnu, smjerć a kwaklu

zanjesł zły je susod. :||


3. Wróć so swoboda, wróć so,

zo był Serb zas mócny!

||: Što je so napłakał

přez lětstotki zašłe! :||


4. Koło časow so wjerći,

nadźej we mni wubudźa:

||: Swoboda ći kiwa,

stara moja Łužica! :||


(Mikławš Hajna)


wróćo

Boleraz, boleraz

1. ||: Boleraz, boleraz

zeleny boleraz, :||

||: přenocuj, mój luby,

přenocuj, mój luby,

přenocuj ty při nas. :||


2. ||: Ja bych přenocował,

luba, ty lubčička. :||

||: hdy by mje zbudźiła,

hdy by mje zbudźiła,

zeschadźa zernička. :||»


3. ||: Zernička zeschadźa,

luba mje njewoła. :||

||: A to wšitko jenož,

a to wšitko jenož,

zo mje rady widźi. :||


(Herman Šleca)


wróćo

Dobry wječor, maćerka

1. Dobry wječor, maćerka,

hdźe je waša dźowčička?

Trudlajdu, tralala,

hdźe je waša dźowčička?


2. Moja dźowka doma njej',

wona je mi wumrěła,

trudlajdu, tralala,

wona je mi wumrěła.


3. Hólčik zawróći konika,

na kěrchow sej dojěcha,

trudlajdu, tralala,

na kěrchow sej dojěcha.


4. Tři króć kěrchow wobjěcha,

na jej' rowčku pozasta,

trudlajdu, tralala,

na jej' rowčku pozasta.


5. Što sy mi ty činiła,

zo sy mi ty wumrěła,

trudlajdu, tralala,

zo sy mi ty wumrěła.


6. Što dźě na tym swěće chcu?

Wšitcy ludźo na mnje su,

trudlajdu, tralala,

wšitcy ludźo na mnje su.


7. Njech su wšitcy na tebje,

wšak sym ja sam za tebje,

trudlajdu, tralala,

wšak sym ja sam za tebje.


8. Konik wjes'le zaskaka,

hólčik zrudnje zapłaka,

trudlajdu, tralala,

hólčik zrudnje zapłaka.


9. Njepłač, njepłač, luby mój!

Wšak je w swěće holcow dosć,

trudlajdu, tralala,

wšak je w swěće holcow dosć.


10. Holcow je drje w swěće dosć,

ale žana kajkaž ty,

trudlajdu, tralala,

ale žana kajkaž ty.


(z ludu)


wróćo

Domčk mój ródny

1. Domčk mój ródny w serbskim kraju,

tutón domčk tak rady mam.

W nim ja bydlu, w nim ja hraju,

w nim sej pěseń zaspěwam.


R: Rjenje snano wšudźe je,

najrjeńšo pak, najrjeńšo pak w domiznje.

Hladaj mudrje do swěta,

žiw pak, žiw so doma.


2. Maćerka mje njesprócniwa

w tutym domčku wućeše

serbse spěwać; serbska bajka

prěnja so mi lubješe.


3. Ze šule, hdyž domoj chwatam

widźu domčk mój nad rěčku;

to ja juskam, chwalbu spěwam

swojom domčkej lubemu.


(Pawoł Völkel)


wróćo

Dźensa je zas sobota

1. ||: Dźensa je zas sobota,

skónčnje domoj wot dźěła. :||

||: Kumple so wjesela,

na reje so hotuja. :||


2. ||: Haska je fajn sćesana,

"mej so luba maćerka". :||

||: "Bjer so blos hromadźe,

nječin žane hłuposće!" :||


3. ||: Na rejach soaja,

hólcy pola korčmarja. :||

||: "Nalij mi palenca,

potom póńdu do tanca!" :||


4. ||: Najrjeńšu ja holcu chcu,

jow pak jenož tołste su. :||

||: Woła mje słowakska,

tam je pěkna Anička. :||


(Florian a Křesćan Bejmak)


wróćo

Ha přijěł panik do Delan

1. Ha přijěł panik do Delan,

do Delan, do Delan

||: na płowym koniku, :||

||: zajěchał sej do Sernjan

a zastał w rězaku, :||


2. Ha přišła z domu słužowna,

słužowna, słužowna

||: a wzała konika. :||

||: Přišła z domu domjaca

a wzała panika. :||


3. Ha sydli su so k wobjedu,

k wobjedu, k wobjedu,

||: a knježkej słodźeše. :||

||: Kajku matej kucharku?

so panik prašeše. :||


4. Ha mój sej w dźěle pomhamoj,

pomhamoj, pomhamoj,

||: jom dźeštej holičce. :||

||: To stej derje nawukłoj,

wój swěrnej kucharce. :||


5. Ha panik konja sedłaše,

sedłaše, sedłaše

||: a šeptny słužownej. :||

||: Hdyž so žitko wuwleče,

po tebje přindu sej. :||


6. Ha na to slubi domjacej,

domjacej, domjacej,

||: zo po nju přindźe sem, :||

||: hdyž b'dźe bliže k Róžantej

jich len hač do kolen. :||


7. Ha kóždej šeptnje skradźu šće,

skradźu šće, skradźu šće:

||: To njepraj towaršce! :||

||: Hewak njewozmu sej će,

to škoda była by. :||


8. Ha bož'mje dawši wotjěcha,

wotjěcha, wotjěcha

||: tam dale do hole. :||

||: Što pak w rězaku so sta?

Tam hara słyšeć je. :||


9. Wón mój je, mi dźě slubił je,

slubił je, slubił je,

||: tam woła domjaca. :||

||: Njełži, mi wón slubił je,

zas' spěwa słužowna. :||


10. Ha žito bě so wuwlakło,

wuwlakło, wuwlakło,

||: a len bě do kolen. :||

||: Čakaštej pak podarmo,

Wón njewróći so sem. :||


11. Tuž jazyk mějće na wuzdźe,

na wuzdźe, na wuzdźe,

||: wy holcy, w lubosćach, :||

||: zo so tak wam njezeńdźe

kaž tymaj w Sernjanach. :||


(Michał Nawka)


wróćo

Ha što pak mužojo činja

1. Ha što pak mužojo činja

hdyž z piwa domoj du?

Ha woni pólku pija

a čerta do so lija.

Ći mužojo činja to, deho!

Ći mužojo činja to.


2. Ha što pak žony činja,

hdyž z piwa domoj du?

Ha ma tych mužow bórča

a njemdrje na nich šwórča.

Ći žony činja to, deho!

Ći žony činja to.


3. Ha što pak hólcy činja,

hdyž z piwa domoj du?

Ha woni po wsy juskaja

a wjesele sej spěwaja.

Ći hólcy činja to, deho!

Ći hólcy činja to.


3. Ha što pak holcy činja,

hdyž z piwa domoj du?

Ha šórcuški sej hładkuja,

wo lubosći sej bachtaja.

Ći holcy činja to, deho!

Ći holcy činja to.


(z ludu, Jurij Wuješ)


wróćo

Hančička wowčerjowa



1. ||: Hančička wowčerjowa,

husyčki nimaš doma. :||

Husy su w ječmjenju,

prošu će, wućěr je,

||: wućěr je z ječmjenja won,

prjed' hač dźeń zazwoni zwón. :||


2. ||: Ja bych je won wuhnała,

hdy bych so njebojała. :||

Naša mać njem'že spać.

Stanu-li, wotući.

||: Ja njesměm z komorki won,

prjed' hač dźeń zazwoni zwón! :||


3. ||: Hančička, lubčička, pój,

husyčki wućěrimoj. :||

Waša mać njech tam spi.

Nichtó ju njezbudźi.

||: Hančičku wokoši wón,

prjed' hač dźeń zazwoni zwón! :||


(Michał Nawka)


wróćo

Hanka, budź wjesoła

1. Hanka, budź wjesoła,

||: holičo rjane. :||

||: Runjež by njesyła

zornješko žane. :||


2. Hanka, budź wjesoła,

||: hładke maš włóski. :||

||: Nakładuj do snopa

złoćane kłóski. :||


3. Hanka, budź wjesoła,

||: lubje so směješ. :||

||: Sy-li tež syrotka,

chlěba ty změješ. :||


4. Hanka, budź wjesoła,

||: rjana ty róža! :||

||: Blidko ći přikyrwa

wosrjedk a włóža. :||


5. Hanka, budź wjeselša,

||: zorno da muku. :||

||: Njebjesa žohnuja

dźěławu ruku. :||


(Handrij Zejler)


Hdyž ja jědźech do města

1. ||: Hdyž ja jědźech do města, štrudiralala,

mějach móšeń bjez fenka, štrudiralala. :||


2. ||: Nochcych stać w dritte Klass', štrudiralala,

sydnych so do erste Klass', štrudiralala. :||


3. ||: Za Wjelkowom, ow běda, štrudiralala,

šafner za mnu přiběža, štrudiralala. :||


4. ||: Zeigen Se mal ihr Billet, štrudiralala,

njewědźach, što dyrbjach rjec, štrudiralala. :||


5. ||: Komm' Se mit mir auf die Wacht, štrudiralala,

ja jom ćeknych auf das Dach, štrudiralala. :||


6. ||: Vier Polizisten hinter mir, štrudiralala,

ja jim ćeknych durch die Tür, štrudiralala. :||


(Marhata Nawkec-Ornafowa)


wróćo

Hdźe su mi banty čerwjene

1. Hdźe su mi banty čerwjene

na swjedźeń wjesoły.

||: Štó módrych, běłych přinjese

na swjedźeń jutrowny? :||


2. Hdźe sy, mój pyšny koniko,

a što so zraduješ?

||: Kaž słónčko skoči schadźejo,

ty ze mnu zejhrawješ. :||


3. Hdźe je mi woda jutrowna

ze žórła čerstweho?

||: Štó mi tej’ jasnej’ načerpa

do słónca na ranko? :||


4. Hdźe su mi jejka pisane?

Jich dawno žadny sym.

||: Štó dźens je kuleć ze mnu chce

nja brjóžku zelenym? :||


5. Hdźe su mi rjane chorhoje

na swjedźeń dobyća,

||: te bubony a pišćele

do swjatoh kěrluša? :||


(Handrij Zejler)


wróćo

Hdźež so módrja, zelenja

1. Hdźež so módrja, zelenja,

naše hory, hajnišća,

hdźež mje strowja,ujo

w znatym słowje krajenjo.


R: ||: Tam su moje wjesela,

tam mje čehnje, tam chcu ja. :||


2. Hdźež te zwony na cyrkwi

lubje rěča k wutrobi,

do wsy hlada z wječorka

pozwočana cyrkwička.


3. Hdźež tam rěka pluskoce

přehona domowne,

hdźež do hatka, do rěčki

swěća jsne hwězdźički.


4. Hdźež tam kwětki pisane

pyša łuki domjace,

hdźež tam naše polo je,

žito so nam zmawuje.


5. Hdźež mje wita narodny

dom a towarš zradowny,

hdźež te znate holiča

wěncam rutu šćipaja.


(Handrij Zejler)


wróćo

Heja, hólcy, pójće camprować

1. Heja, hólcy, pójće camprować,

nichtó nima dźensa zboka stać.

Wšitcy hólcy rady campruja,

zapust wjesela nam wobradźa.


R: Camperdi, camperdu,

camprować ja z wami chcu!

Heja, hólcy, pójće camprować,

camper, camper, camper, camprować!


2. Heja, hólcy, pójće camprować,

koho móhła drje dźens mać spać hnać.

Wšitcy hólcy rady campruja,

zapust wšitke wrota wotewrja.


3. Heja, hólcy, pójće camprować,

zbožo přeć a wjes'le harować

Wšitcy ludźo rady campruja,

rjane přeća sebi wupraja.


(Jurij Winar)


wróćo

Hólcy młodźi



1. Hólcy młodźi, zo bychu was chorty wzali,

dokelž njejsće mi dźens žanu rejku dali!

||: Ja bych z wami rejowała

a tež hercam piwo dawa,

a so z wami radowała. :||


2. Što sej maćer w tutej nocy nadrapała,

zo by so wam někak dźaknje pokazała.

||: Spjekła muki za tři kórcy

za was, hólcy, na tykancy

jenož zo by rejowała. :||


3. Juž je amen, juž dźe k kóncej, lubi hólcy,

kónc je rejki. sydamy so na stólcy.

||: Hdyž ta nowa rejka budźe,

pomjatkujće na mnje wšudźe,

hdyž tež budźe po połnocy. :||


(Herman Šleca)


wróćo

Hoj horje, serbski Sokole



1. Hoj horje, serbski Sokole,

hoj horje, leć na straž!

Nad Błóta, pola, nad hole,

ow leć, štož mocy maš!

Přec dale, dale wyše, słyš,

nad serbske hory leć,

hać do mróčeli dorazyš,

wšěch Serbow k sebi zwjedź!


2. Maš noze, křidła woclowe,

a krótki, lochki spar,

hdyž widźiš hona serbowske,

maš w wóčku błysk a žar.

Přec dale, dale wyše, słyš,

hlej, hońtwer dźe, so chróń!

Hdyž do mróčeli dorazyš,

to wusměš jeho bróń!


3. A što to juska po kraju,

ty Sokoliko mój?

To tysacy tam dźiwaju

so horje na zlět twój.

Přec dale, dale wyše, słyš,

tež doleć za wobzor,

a hdyž kraj serbski přemjezyš,

nas storhń přez boršća hór!


(Michał Nawka)


wróćo

Chcył něhdy w holi Mužakec

1. Chcył něhdy w holi Mužakec

pan Lučibar sej hriby pjec.

Tidlda tidlde widl wjek wje wjek,

pan Lučibar sej hriby pjec.


2. Po holi pósła swoju mać,

tych prawakow jom nazběrać.

Tidlda tidlde widl wjek wjek wjek,

tych prawakow jom nazběrać.


3. Mać z hribami bě njeznata

a muchorjancow nazběra.

Tidlda tidlde widl wjek wjek wjek,

a muchorjancow nazběra.


4. Smjerć schori wot nich Lučibar,

a mać sej dósta helski swar.

Tidlda tidlde widl wjek wjek wjek,

a mać sej dósta helski swar.


5. Hić dyrbješe po łazenka,

tón jemu pósła palenca.

Tidlda tidlde widl wjek wjek wjek,

tón jemu pósła palenca.


6. Šěsć dnjow čert chory ležeše,

zo cyła hela smjerdźeše.

Tidlda tidlde widl wjek wjek wjek,

zo cyła hela smjerdźeše.


7. A jako běše wotchorił,

wěc dźiwnu bě sej wumyslił.

Tidlda tidlde widl wjek wjek wjek,

wěc dźiwnu bě sej wumyslił.


8. Te hriby mucham wotkaza

a smjerć jim do nichka.

Tidlda tidlde widl wjek wjek wjek,

a smjerć jim do nichka.


9. Tón palenc ludźom wotkaza

a sam so do njohka.

Tidlda tidlde widl wjek wjek wjek,

a sam so do njohka.


10. Štóž pěknje na so kedźbuje,

tón jeho sobu njesrěbnje.

Tidlda tidlde widl wjek wjek wjek,

tón jeho sobu njesrěbnje.


(Handrij Zejler)


wróćo

Chwalba domiznje

1. Pod hrodźišćomaj spěwa

ta woda klóšterska,

Tidlda tidlde widl wjek wje wjek,

zo w delanach so zhubi.


R: Wěnc módrych horow,

wěnc módrych horow

strowi tu rjanu krajinu.

Wjes po wsy wšo so nowi,

wšo so nowi, wšo so nowi, nowi

sej chwalu domiznu.


2. Hdyž rano słónco schadźa,

kaž złoto zyboli,

so z dolin šlewjer zběha

pod Hórčan skałami.


3. Hdźež lipa statok pyši,

kraj płódna runina.

Tam chójny šumić słyši

ta łuka kćějaca.


wróćo

Ja mam krasnu zahrodku

1. Ja mam krasnu zahrodku

wusył sym tam róžičku.


R: ||: Maći luba, budźe złe,

hdyž sej wón mje njewozmje,

maći luba, luba maći budźe złe. :||


2. Róžička je zeschadźała

lubka sama po nju šła.


3. Luby mój, sym schorjeła

Dyrbiš pósłać lěkarja.


4. Chiba město lěkarja

baba lěpšu radu da?


5. Baba přińdźe radu dać/p>

„Budźeš synka kolebać“.


(Fabian Kaulfürst)


wróćo

Ja pak tam chodźach po horach

1. ||: Ja pak tam chodźach po horach, :||

||: po horach wysokich, :||

po horach wysokich.


2. ||: Ja pak tam hladach do doła, :||

||: do doła hłubokoh, :||

do doła hłubokoh.


3. ||: Ja pak tam widźach čołmy jěć, :||

||: na čołmach hólcow třoch, :||

na čołmach hólcow třoch.


4. ||: Tón srjedźanski, tón najmłódši, :||

||: tón so mi lubješe, :||

tón so mi lubješe.


5. ||: Tónle měješe pjeršćeń slěborny, :||

||: na porsće srjedźanskim, :||

na porsće srjedźanskim.


6. ||: Jowle maš, jowle maš, moje holičo, :||

||: tón pjeršćeń slěborny, :||

tón pjeršćeń slěborny.


7. ||: Tónle pjeršćeń, tón ja njesměm brać, :||

||: to swari moja mać, :||

to swari moja mać


8. ||: Praj, holčo, lube holičo, :||

||: zo sy jón nam'kała, :||

zo sy jón nam'kała.


9. ||: Mojej maćeri ja njesměm łžeć, :||

||: jej dyrbju sprawdu rjec, :||

jej dyrbju sprawdu rjec.


10. ||: Ach, maći, luba maćerka, :||

||: tón čołmar chce mje měć, :||

tón čołmar chce mje měć.


(z ludu)


wróćo

Ja sym Serb



1. ||: Ja sym Serb, to kóždom praju,

njech mje chwali, hani! :||

||: Rodźeny sym w serbskim kraju,

rodźeny sym w serbskim kraju,

hdźež su ludźo kmani. :||


2. ||: Serbsce čuju w swojej duši,

serbsce mysli hłowa. :||

||: Žadyn wětr mje njepohłuši,

žadyn wětr mje njepohłuši,

hołk mje njepřewoła. :||


3. ||: Kóžda žiłka serbsce bije,

kóždy stawčk je serbski. :||

||: Dóńž so morjo njewulije,

dóńž so morjo njewulije,

wostanu ja serbski! :||


(Jakub Šewčik)


wróćo

Ja sym tawzynt dušny kadla

1. Ja sym tawzynt dušny kadla,

mi njech nichtó njepřińdźe;

dźesać toler mam ja w zaku,

tajke mólčke cyrkwinske.


R: La la hm hm, la la hm hm

la la la la la la la la la la

la la hm hm, la la hm hm

la la la la la la la.


2. Ja sym wulki muzikanta

na lik a na škorodej;

štóž mje duć a škrabać słyši,

tomu wěsće derje njej'.


3. Ja sym wuwołany lěkar,

krej wam pušćam z njebozom,

ze sekercom jětra šćěpju,

zuby torham z kopołom.


4. Ja sym dobry kupc a klamar,

punt a łochć sam wudźěłam;

tobak po běrnišću wonja,

skoru za cymt předawam.


5. Ja sym wuběrny haptykar,

krjepki do njebjes ja mam;

štóž chce čertowe měć howno,

tomu cyłoh čerta dam.


6. Ja sym mudry ćěsla, blidar,

wjace njemisnu hač łochć,

kopu deskow trjebam k stólcej,

ale šěrši njej' hač nochć.


7. Žadyn młynk mi njeje runja;

wot kórca pjeć běrtelow

čistej' muki jeno bjeru,

k tomu horstku wotrubow.


8. Ja sym šewc tež překlepany,

brózda gratej dawa mi,

a hdyž póduš wostać njecha,

ze smołu so přilěpi.


9. Ja sym krawc po nowej modźi,

to mój přirěz pokaže;

dušna lapka so mi hodźi,

dwójce nichtó njepřindźe.


10. Jako njepřećel wot potu

chodźu tež na murjerstwo.

Tam ja kurjo klepam, klepam -

klepam, klepam: klep, klep klep.


(Handrij Zejler)


wróćo

Ja znaju kraj



1. Ja znaju kraj, so zeleni a kćěje

a tuk a žohnowanje poskića,

wón rjanosć, płód a sławne mjeno změje,

dónž nad nim módrja so te njebjesa.

A tutón kraj, naš luby raj,

||: je serbska zemja łužiska,

je naša rjana domizna. :||


2. Ja znaju kraj, hźež dobre wašnje knježi

a čestny počink bydli nadobny,

tam złósć a pochmurjenstwo w kuće leži

a jasny duch so sylni wjesoły.

A tutón kraj, naš hódny raj,

je serbska zemja zradowna,

ja naša droha domizna.


(Handrij Zejler)


wróćo

Karamba karacho jen whisky

1. We Rio de Janeiro,

we tajkej cyle niskej korčmic´ce,

tam sedźi serbki ćěkańc

a pije swój tequila.


R: A zo by swoju Leńku zabył,

kiž swoja lubka była dawno,

praji wón tym Don Filipej,

temu staremu korčmarej, hej, hej.

||: Karamba karacho jen whisky,

karamba karacho jen gin,

lěs mi na pěc, ty stara korejta,

ja njewěm wjac štó ja sym. :||


2. Na palmowej plantaži,

tam leži Lebzec Błaži,

jemu so we hłowje wjerći,

we štomach worjow šćerći.


3. We kolumbjanskich horinach,

hdźež sylne wětry hruja,

tam Michał rady čila,

a pije swój tequila.


(Marko Smoła / Lózy hólcy)


wróćo

Katyržinka, swěrna moja

1. Katyržinka, swěrna moja,

daj so trochu dopomnić,

||: hdźe ty mje a ja će

k prěnjom razej, k prěnjom razej

zbožo mějach wuhladać. :||


2. Praj, hdźe je tón pućik, šćežka

a hdźe je to městačko,

||: hdźež so mójachmoj

k prěnjom razej, k prěnjom razej

a što tehdy myslachmoj. :||


3. Praj, što běchu prěnje słowčka,

naju słowčka bojazne,

||: kiž smój mój rěčałoj

k prěnjom razej, k prěnjom razej

ponazdala hromadźe. :||


4. A kak namaj tehdom běše

a što tehdy začuchmoj,

||: hdyž sej mój wuznachmoj

k prěnjom razej, k prěnjom razej

naju horce lubosća. :||


5. Hdźe da je te rjane lětko

a hdźe je tón jasny dźeń,

||: hdźež so to spočło

k prěnjom razej, k prěnjom razej

zo naj' zbožo rjane kće? :||


(Handrij Zejler)


wróćo

Kelkož kapkow, telko lět

||: Kelkož kapkow, telko lět

njech nas nosy boži swět. :||

||: Žiwijo, haj, žiwijo!

Žiwijo, haj, žiwijo! :||


(z ludu)


wróćo

Krabatowa dźowka

1. We Halštrowskich wulkich lěsach

wuhladach rjanu Hanku.

Powěda so, zo Krabatowa dźowka

w lěsu rjanych hólcow

zawjedźe a spali.


R: Haj, haj, haj, haj to běše Krabatowa dźowka.

Haj, haj, haj, haj to powědaše naša wowka.


2. Pódla Halštrowskoh wulkeho lěsa

bydleše Fulkec Detlef.

Njeměješe starch a njewěrješe ludźom,

chcyše měć tu Hanku

a pokazać ju wšudźom.


3. Detlef dźěše do ćěmneho lěsa

pytać swoju Hanku.

Naraz běše ćma a jeho něšto kusnje.

Šwup di wup -

a Detlef tón bě fuk.


4. Detlef wotući we wulkim hrodźe,

před nim Krabatowa dźowka.

Bórze běše kwas, a nětk je bajka nimo.

To bě rjenje z wami

a přichodny raz zas.


(Marko Smoła / Lózy hólcy)


wróćo

Lipowy rock

R: To je tón lipowy lipowy lipowy rock,

lipowy lipowy lipowy rock,

lipowy lipowy lipowy rock,

lipowy rock'n'roll.


1. Dobry wječor maćerka ...

2. Chcył něhdy w holi mužakec ...

3. Hdyž ja jědźech do města ...

4. Tancuj, tancuj, vykrúcaj ...

5. Nepi Jano, nepi vodu ...

6. Es kam ein kleiner Teddybär ...

7. Zajac sćipa, zajac sćipa ...

8. Zady našej pjecy ...

9. Wjele zboža přejemy ...

10. Hory módre ja was znaju ...

11. Jank pod Hajkom woraše ...

12. Waša mać a naša mać ...


wróćo

Lubi ludźo, witajće



1. Lubi ludźo, witajće

na naš swjedźeń wjesoły!

Zrudne mysle wostajće

před durjemi ležo wšě!


R: Haj, haj, haj,

||: dźens je swjedźeń,

dźens je swjedźeń

a tež jutře cyły dźeń! :||


2. Kedźbu nětk na spěwarjow!

Hłosy naše čiste su

kaž najlěpšich kantorow

a wšěch ptačow w nalěću.


3. Chceće wědźeć, štó my smy?

Młodźi Serbja z Łužicy -

spěwać, rejwać móžemy

rjane kuski z domizny.


4. Hlejće, kajki temprament

maja naši rejwarjo!

Dajće nam swój kompliment,

jeli wšitko derje šło!


(Jurij Koch)


wróćo

Lubka lilija

1. Lubka lilija, rjenje zakćěwa.


R: Holčo, brune wóčko, sydń so ke mni,

radosć moja sy a duša we mni!

Hanka moja, Hanka moja, dobru nóc!


2. Hdyž će njewidźu, ćerpju zrudobu.

Holčo, brune ...


3. Porno jandźelam tebje přirunam.

Holčo, brune ...


4. Horjo zacpěwam, hdyž će wokošam.

Holčo, brune ...


5. Što mi zemja chce, sym-li bjez tebje.

Holčo, brune ...


6. Bórze wumrěć chcył, njebych tebje měł.

Holčo, brune ...


(Handrij Zejler)


wróćo

Lubka měsačka
(Z kolesom, z wětřikom)

1. Z kolesom, z wětřikom,

runjewon, z wjeselom,

hercy k wam na reje ćehnje mje!

Zrudobu, wostudu,

wšědnjoh dnja robotu,

mróčele začěri rejwanje!

Měsačk dźens hišće spi,

słónčko směje so mi.

Hólče jědź, wjeselo wjerći so!


R: Njech tež tłóči raz črij,

krupy, dešćiki so šli.

Zabawje we rejce,

zbožo so nam zesměje.

Dešćik a wšě krupički

z črijom su so ženili.

Lubka pój, škleńčku zběhn,

k strowosći!


2. Lubka ty, słónčko sy,

to mi měsačk prajił bě.

Na tebje holičo dźeržu wšo!

Ty maš dych, žort a směch,

njepytaš wšudźe hrěch.

Čerstwa studnja sy mi, w lubosći.

Měsačk prajił bě mi,

škleńčku zběhn, z lubku pij!

Holčka pój, wjeselo wjerći so!


(Měrćin Weclich)


wróćo

Mazałoj (Do pedalow stupamoj)

1. Kak móžu zbožo nadeńć,

hdyž w chwatku honju ja?

A přećeljo mi radźa,

sej popřeć posměwka!

Haj z posměwkom će widźu,

ja tebje wjesołu.

Te strachi wšě nětk zabudźmoj,

za naju jenož rěka.


R: Mazałoj smój kolesa,

zo so wjerćo, wjesela.

Słónčko swěći najrjeńšo.

Mój jědźemoj zes machom.

Do pedalow stupamoj.

Za awtami so smějemoj.

Słónčko swěći najrjeńšo.

Mój jědźemoj zes machom.


2. Haj njehoń tak po kraju

a rozhladaj so raz!

Na łuce, w bliskim haju,

je za kóždeho čas.

W přirodźe so smějo,

wšě strachi čěkaja.

Z rozuma do wětřika

a wotleća zes machom.


Što žiwjenje je starostne,

swětło a sćin wšudźe je.


(Měrćin Weclich)


wróćo

My dźemy dźensa na reje

R: My dźemy dźensa na reje a wopijemy so,

a holčki mócnje rejuja, zo wotlěta jim wšo.

Hdyž korčmar naraz zawoła: „Nět kóncej jo!“

To njedamy so wottrašić a dale dźo!


1. Michał dźens chwatnje wot dźěła dźe.

Kaž kóždy štwórtk na reje chce!

Skok truhać, dušwać, gel na włose.

Mame na cedlu šće napiše.


2. Tež Syman dźensa zas pódla je.

Hdźež su te holčki, tam wón tež je.

Hdyž Susi jemu kopku přepótwe.

To jemu mejka skok narosće.


3. Wězo tež Šćěpan štwórtk njefalwe.

Wón Hankam jenož skrótka přinygnje.

Dwej, tři na wječor, problem žan njej.

A krótko po tym při štwórtej steji.


4. Dźensa je swjedźeń, so radujmy.

Hdyž piwo běži, palenc kidamy.

Dźens njeje módrosć barba, ale staw!

A štóž ma syte, je doma wostał.


(Jurij Smoła / Hejduška)


wróćo

My sydamy so k blidu

1. My sydamy so k blidu,

my sydamy so k blidu,

my piwa lačni smy.

||: Štóž přećelstwo chce z nami měć,

tón njesmě žadyn šelma być,

kiž dobre piwo zacpě. :||


2. Hdźe je tón w běłej fali,

hdźe je tón w běłej fali

kiž piwo naliwa?

||: Wuj zwólny, běły falaty

je dźensa muž nam witany:

My chcemy karančk wupić. :||


(Handrij Zejler)


wróćo

Naš onkel Jurij

R: Naš onkel Jurij, tón přeco pjany je.

Přeco korčmi sedźi a tam hłupje bledźi,

hewak je wón porjadku, wón je tola mój wuj.


1. Pjatk je Jurij wjesoły,

wón dźe dźensa do korčmy.

Jeho kumple tež tam su,

hromadźe sej jedyn žloknychu.


2. Sobotu wječor we korčmi

pyta Jurij za wotmołwami.

Štó je jeho móšnju wzał

a hdźe je wčera w nocy spaĺ?


3. Njedźelu bě Jurijej hubjenje,

zo so jom ničo njechaše.

Cyły dźeń wón smorčeše,

žona na njeho swarješe.


4. Jurij, tón chce so polěpšić,

Njecha tak husto wjac do korčmy hić.

Ale na wjesnym swjedźenju

zaso wšitko wupichu.


(Marko Smoła / Lózy hólcy)


wróćo

Naša mać, ta na mnje swari

1. Naša mać, ta na mnje swari,

zo ja doma njelěham.

A naš nan, tón mje zas chwali,

zo ja pósło njemazam.


2. A naš nan mi stanjnje zwoni:

Hólče, što so nježeniš?

Što pak ženić so ja dyrbju,

hdyž mi piwko zesłodźi?


3. Nježenjenc, tón chcu ja wostać,

wšitke moje strowe dny,

móhł-li tež najrjeńšu dóstać,

a z njej sobu hektary.


(z ludu)


wróćo

Palenc, palenc

1. ||: Palenc, palenc, tón dyrbi pity być! :||

Hdyž ja nimam palenca,

da mje boli wutroba.

Palenc, palenc, tón dyrbi pity być!


2. ||: Piwo, piwo, te dyrbi pite być. :||

Hdyž ja nimam piwa dosć,

to mi njem'ža mocy rosć.

Piwo, piwo, te dyrbi pite być.


3. ||: Winko, winko, te pił je hnadny knjez. :||

Nětk smy knjeza wuhnali,

winko sami wupili.

Winko, winko nětk pije cyła wjes.


4. ||: Holčka, holčka, ta dyrbi luba być. :||

Hdyž ja nimam holčičku,

to ja ćerpju zrudobu.

Holčka, holčka, ta dyrbi luba być.


...


(z ludu, Günter Šwjentek)


wróćo

Pod Kulowom we holi

1. Pod Kulowom we holi

najrjeńši wrjós tammam.

||: Mje wutroba boli pak,

zo mam šćipać jón sam. :||


R: Hdy by tam ze mnu šła,

za wrjosom hladała,

to rjeńši by snadź kćěł,

ja bych će lubo měł.


2. Pod Kulowom we holi

kćě strowa kimjelčka.

||: Mje wutroba boli pak,

zo njejsy ze mnu šła! :||


3. Pod Kulowom we holi

stej' wrjós zas wysoko.

||: Mje wutroba boli pak,

zo maš nětk druheho. :||

||: Sym wrjós wšón zešćipał,

zo njeby powědał,

kak lubo sym će měł,

hdyž w holi wrjós je kćěł. :||


(Jan Wornar)


wróćo

Přeco hdyž sym zrudny

1. Přeco hdyž sym zrudny,

to zaspěwam sej spěw.

Přeco hdyž sym zrudny,

to wupju jedyn běł.

Hdyž pak na lubku myslu,

to mam zas hnydom dosć,

radšo sej jen zaspěwam,

to je mój wulki tróšt.


R: Ow haj, owaj, ow haj ty horca krej,

ow haj, owaj, po tebje přińdu sej.

Ow haj, owaj, ty dyrbiš moja być.

Ow haj, owaj, tebje chcu ja měć.


2. Zawjerćany sym,

we sonach ty mje mjerzaš.

Cyły dźeń sym bjezlóštny,

wina sy jenož ty.

Ale potom praju sej,

nětko mam ja dosć,

radšo sej jen zaspěwam,

to je mój wulki tróšt.


3. Wčera hdyž sym kupać był,

to bě tež wona tam.

Myslach sej, póńdźeš k njej',

ale ně - jen druhi tam bě.

Ale potom prajach sej,

nětko mam ja dosć,

radšo sej jen zaspěwam,

to bě mój wulki tróšt.


(Marko Smoła / Lózy hólcy)


wróćo

Serbski Cowboy

R: Ja sym najrjeńši serbski cowboy,

prěni na swěće,

najwjetše dyrdomdejstwo,

to je moje žiwjenje

Prerija ta šěroka je naša Łužica,

a přez nju jěcham z radosću

na konju, kolesu.


1. Druhdy pak, hdyž jěcham

přez hory a doły,

přez cyłu tu rjanu krajinu,

potom wo tym sonju,

kak rjenje by było,

hdyž měł rjanu holčku

na swojim koniku.


2. Tam hdźež mam ja sedło,

chcedźa holcy měć awto,

wulke a tołste a smjerdźace,

ja pak nimam fenki,

a tuž žanu holčku,

ja sym jenož cowboy

na swojim koniku.


(Diana Bruskec)


wróćo

Što radosć rjeńšu dawa

1. Što radosć rjeńšu dawa,

hač dróhu pućować,

hdyž z nowej drastu trawa

chce zemju woblěkać.

Mje ćěri won do žiwjenja,

mi kiwa lóšt a nadźija.


R: ||: Adej, adej! Budź božemje,

štóž lubje za mnu pohladnje! :||


2. Na łuce kwětki steja

a w polu wonjawki,

won wabi rjana meja

přez doły přez hory;

mój wótcny domo pod hórku,

měj dźak za twoju hospodu.


(Handrij Zejler)


wróćo

Tu čerwjenu sukničku

1. Tu čerwjenu sukničku

najradšo ze wšěch mam,

hdyž jenož ju wuhladam

juž za njej požadam.

||: W sukničce čerwjenej Madleńka je,

hdyž wječor na reje dźe.

Potom mam žadosć za njej,

za suknu čerwjenej. :||


2. W tej čerwjenej sukničce

Madleńku lubuju,

w njej wona je najrjeńše

holičo we kraju.

||: Młodźency woči wuwaleja,

ba Madleńku kiwaja,

wona pak rady ma mje

a tuž sym zbožowny. :||


3. Hdyž na rjeach z Madleńku

so wjeću w' walčiku

a suknička čerwjena

w' wětře so koleba,

||: hercy nam wosebje přihrawaja.

Ludźo juž powědaja:

Bórze wšě póńdźemy zas

na rjany serbski kwas. :||


(Ludwig Kola)


wróćo

Tučna kołbasa

R: ||: Tučna kołbasa, škleńca palenca,

jakna Madlena Jurij zajuska. :||


1. Póndźelu rano na polu neple woni zběraja.

Muže su za Madlenu a přeco za njej běhaja.

Při polu we lěsku woni dźensa snědaja.

Hdyž je snědań nimo, naraz dwejo faluja.


2. Kolchos Beni přijědźe a so strašnje rozhněwa.

Bleški leža w přirowje, Bena spicy wuhlada.

„Hdźe“, so wótře wopraša, „Hdźe je produktiwita?“

Jurij chětře přichwata, a za nim jeho Madlena.


3. Traktor zase slaknył je, diesel běše z wukraja.

Neple su tak błóćane, kombajn so přecoka.

Hannes naš mechaniker traktor skok reparuje.

Za dźak da jom Madleńka we lěsu małe snědanje.


(Marko Smoła, Stnij Brězan / Lózy hólcy)


wróćo

Ty sy tajka wikotata

1. ||: Ty sy tajka wikotata,

ja pak tajki njejsym. :||


R: ||: Daj mi jedne jajko,

daj mi jedne jajko,

daj mi jedne jajko,

jow ma wobej dwě. :||


2. ||: Tołste riće, ćeńke nohi,

to su serbske holcy. :||


3. ||: Wšitka rola podworana,

naša leži pusta. :||


4. ||: Wšitke dźowki woženjene,

naša chodźi tołsta. :||


5. ||: Krótke włosy, dołhi rozum,

to su serbske hólcy. :||


...


(z ludu)


wróćo

W jednej ruce Hanku

||: W jednej ruce Hanku,

w druhej ruce kanku

a ći hercy pódla:

to je žiwjenje! :||


||: Hančička zejhrawa,

rjana kaž ta róžička;

pórčate, židźane

banty zlětuja. :||


||: Piwko, winko, połna kanka

a ta reja wjesoła,

trubka, lubka, rjana Hanka:

to je radosć hólčička! :||


||: Z trubčičku, z lubčičku

hólčik młody rejku ma,

luboznej, najrejńšej

swojej připiwa. :||


(Handrij Zejler)


wróćo

We Šunowskej hospodźe



1. We Šunowskej hospodźe

wjesołe je žiwjenje,

tam piwo sej a zabawy

chwali starc a młodostny

a korčmarka, hdyž naliwa,

so z jasnym wóčkom posměwa.


R: ||: Hišće jónu hišće raz,

widźeć chył jej wóčkow kras,

z njej šklenčku wupić na strowje

kaž w Šunowje to z wašnjom je. :||


2. Na rejach we Šunowje,

we Fabrikskej hospodźe,

tam lubku sym sej namakał,

po šćežkach dom ju přewodźał,

za rězakom pod lipami

mi wona swěru přilubi.


3. Hdyž we cuzbje přebywam,

na hospodu spominam,

na towarstwo a korčmarku

a na tu moju lubčičku.

Hdy přińdźe zas ta hodźinka,

zo pohladnu jej do wóčka?


(Jurij Šěn)


wróćo

Wjesele dźensa

Wjesele dźensa soawamy tu,

přećelstwo hajić ze zhromadnej rejku.

Spěwy njech zaklinča přez cyłu žurlu.

Starosće tak so wšitke zabudu.


Hercy, nětk hrajće najrjeńše pěsnički!

Bratře, wzmij holčku a spěšnje do rejki!

Korčmarjo, nalij nam naše šklenički!

Pijmy strowosći!


Kajka je to radosć w našej młodźinje!

Stari čuja žadosć, być jónu młodźi šće.

Hdyž b'dźe swjedźeń nimo, praji kóždy z nas:

Schadźować so chcemy prawje husto zas'.


(Njebjelčanska trójka)


wróćo

Wo ničo so ja njestam

1. ||: Wo ničo so ja njestam, :||

hač hdźe dźens w nocy budu spać,

||: fideralala, fiderasasa, :||

hač hdźe dźens w nocy budu spać.


2. ||: We hajku, lěsku zelenym, :||

tam dźensa w nocy budu spać,

||: fideralala, fiderasasa, :||

tam dźensa w nocy budu spać.


3. ||: Na swoju lubku spominać, :||

tu cyłu lubu dołhu nóc,

||: fideralala, fiderasasa, :||

tu cyłu lubu dołhu nóc.


4. ||: Na jeje ličko čerwjene, :||

a jeje pjeršćeń slěborny,

||: fideralala, fiderasasa, :||

a jeje pjeršćeń slěborny.


5. ||: Hdyž rano woči wočinju, :||

to zaspěwam sej z ptačinu,

||: fideralala, fiderasasa, :||

to zaspěwam sej z ptačinu.


6. ||: Štó praji, zo ja chudy sym, :||

ja njeměrjam so z bohatym,

||: fideralala, fiderasasa, :||

ja njeměrjam so z bohatym.


(z ludu)


wróćo

Wulkeho Słowjanow splaha



1. Wulkeho Słowjanow splaha

najmjeńši narod smy my,

||: synojo serbskeho kraja,

synojo łužiskej' krwě. :||


2. Stotki smy teptani byli,

nad nami knježił je křud,

||: běły chlěb knjezam smy žnjeli,

na nas pak zbywaše prut! :||


3. Z wěsteje smjerće a rowa

wumóhli bratřa nas su.

||: Z kreju je mačena dróha,

po kotrejž Serbja nětk du. :||


4. Dźakownych Serbow njech wjaza

za Serbow přelata krej,

||: k ludam Sowjetskeho zwjazka

na wěčne přećelstwo kćěj! :||


(Jurij Brězan)


wróćo

Z tobu

1. Hej holčka, ty moja,

čap so mi na klin.

Chcu tebi raz prajić,

kak zalubwany do tebje sym.

Ty holčka sy moja,

tak rjana kaž Heidi Klum,

a tuž ja jenož spěwam, zo će lubuju.


R: Z tobu chcu ja być,

kwětki šćipać hić,

neple nazběrać a warić!

Z tobu chcu ja być,

fifolić nětk hić,

dźěći nadźěłać a so radować.


2. So směješ kaž słónčko,

a mje wohrěwaš.

Haj,bu najrjeńšo,

ty mi pokoj daš.

Sy róžička, kiž rozkćěła,

za tobu ja du,

a tuž ja jenož spěwam zo će lubuju.


3. Maš włosy na noze

kaž jutrowny kóń.

Chcu truhać će bórze,

zo lěpša budźe wón.

Nětk wonješ kaž róža,

a mje zakuzłaš,

ja jenož hwěžki widźu hdyž mje wobjimaš


(Wusmuž)


wróćo

Ženje tak rjenje njej' było

1. Ženje tak rjenje njej' było

kaž dźensa tu pola nas.

Takle by swjećić so měło

mjez namu husćišo zas.

||: Radosć so zbudźi, hdyž kapała hudźi

nam pěsničku wo lubosći. :||

||: Žiwjenje rjeńše je, hdyž takle wjesele

tudy so radujemy. :||


(Jurij Paler)


wróćo


Słowjanske spěwy

A ja taka dzivočka

1. A ja taká dzivočka, cingi lingi bom.

Rada vijem pírečka, cingi lingi bom.

||: Rada vijem, rada dám,

cingilingi bom, bom, bom,

i za kalap zakladám, cingi lingi bom. :||


2. A ja taká jak i mac, cingi lingi bom,

čarne oči mušim mac, cingi lingi bom.

||: Čarné oči mac mala,

cingilingi bom, bom, bom,

ja še na ňu podala, cingi lingi bom. :||


3. A ty cigán dobre hraj, cingi lingi bom,

na dzivčatá ňežmurkaj cingi lingi bom.

||: Na dzivčatá, na šumne,

cingilingi bom, bom, bom,

naj ňechodza po humňe, cingi lingi bom. :||


(Słowakski)


wróćo

Ai jel, manu vieglu pratu

1. ||: Ai jel, manu vieglu pratu,

jauns apnemu ligavin`. :||


2. ||: Ne gadina nedzivoju,

sola kungi kara nemt. :||


3. ||: Es kungiem atbildeju

vai es viens karavirs? :||


4. ||: Ai jel, manu vieglu pratu,

jauns apnemu ligavin`. :||


(Letiski)


wróćo

Ani já ani ty robit něbuděme

1. ||: Ani já ani ty

robit něbuděme, :||

||: šedněme do koča,

šedněme do koča,

vozit sa buděme. :||


2. ||: Na jednej posteli

robili čo chceli, :||

||: zrobili děvčátko,

zrobili děvčátko,

eště chlapca chceli. :||


3. ||: Temu daj, temu daj

kemu dobře stójí, :||

||: len temu nedávaj,

len temu nedávaj,

čo sa teho bojí. :||


(Morawski)


wróćo

Anička, dušička, kde si bola

1. Anička, dušička, kde si bola,

keď si si čižmičky zarosila.

||: Bola som v hájičku,

žala som trávičku,

duša moja, duša moja. :||


2. A ja som po tri dni trávu kosil,

ja som si čižmičky nezarosil.

||: A ja som hrabala,

teba som čakala,

duša moja, duša moja. :||


(Słowakski)


wróćo

Anička, dušička, nekašli

1. ||: Anička, dušička, nekašli,

aby ma u teba nenašli. :||

||: Ja ťa chytím, polubiť, aj postískať,

a pri tom si prevelice zavýskať.

Zavýskam na celú dědinu,

jakú mám šikovnú děvčinu. :||


2. ||: Kdo si tu piesničku zaspievá

veselá partia z Mistřína. :||

||: Oni si ju prevelice spievajú

keď sa večer za děvčaty trajdajú,

trajdajú, trajdajú velice

dyž idú přes pole k muzice. :||


(Słowakski)


wróćo

Boršická polka

Boršičanka to je polka mámivá

když ji hrají musím dokola.

Dívky z hochy pěkně tančí z vesela

dokolečka dokola.


Boršičanka to je polka mámivá

když ji hrají musím dokola.

Na tváři mé úsměv je

však se dobře tancuje

Boršičanka to je polka má.


Muzikanti to je chasa veselá

když ji začnou hned je nálada.

Buben tluče chasa vříská juchajda

pojďte všichni dokola.


Moravanka to je chasa veselá

když ji začnou hned je nálada.

Z Rakovna aj z dediny

není ani jediný

který by tu polku neměl rád.


(solo)


Muzikanti to je chasa veselá

když ji začnou hned je nálada.

Buben tluče chasa vříská juchajda

pojďte všichni dokola.


Moravanka to je chasa veselá

když ji začnou hned je nálada.

Kapelník se usmívá klarinet si štěbetá

a bubeník konec udělá.


(Morawski)


wróćo

Chcem sa ženiť

1. Chcem sa ženiť peniažky šporovať,

||: chcem sa ženiť peniažky šporovať,

mladej žene čižmičky kupovať,

mladej žene čižmičky kupovať. :||


2. Ženiť, ženiť ale koho si brať,

||: ženiť, ženiť ale koho si brať,

frajerku mi odobral kamarát,

frajerku mi odobral kamarát. :||


3. Kamarát, kamarát frajerku mi navrať,

||: kamarát, kamarát frajerku mi navrať,

ty si sa oženil, aj ja by som sa rád,

ty si sa oženil, aj ja by som sa rád. :||


(Słowakski)


wróćo

Co jste hasiči

1. Co jste hasiči, co jste dělali,

||: že jste nám ten pivo,

pivo, pivovarek

shořet nechali. :||


2. Shořet nechali, aj tu hospodu.

||: My starý mazáci,

starý ulejváci

máme pít vodu. :||


3. Vodu nepijem, my pijeme rum.

||: Vodu pijou žáby,

pivo starý báby,

my pijeme rum. :||


(Čěski)


wróćo

Čerešničky, čerešničky, čerešně

1. Čerešničky, čerešničky, čerešně,

vy ste sa mě rosypaly na cestě.

||: Kdo vás najde, ten vás pozběrá,

já som mala včera večír frajíra. :||


2. Bol to šohaj malovaný jak růža,

toho bych si vyvolila za muža.

||: Ani bych mu robit nedala,

enom ako růžu bych ho chovala. :||


3. Jako růžu, jako růžu červenú,

ja bych bola jeho ženů milenů.

||: Ja bych bola jeho lalija

a on moja růža, růža červená. :||


(Słowakski)


wróćo

Či že sú to koně ve dvore

1. Či že sú to koně ve dvore, ve dvore

čí že s nima žádný neore, neore

čí že by to boly, moje moje sú

||: oni ma k mej milej donesú. :||


2. Hop koníčky moje do skoku, do skoku,

budem ležat milej pri boku, pri boku,

něbudem sa modlit Bože otče náš,

||: pojedeme s milú na sobáš. :||


3. Na kopečku stála plakala, plakala

jezu jezu marja volala, volala,

jezu jezu marja, jezu jeminé

||: bude li-to chlapec nebo né. :||


4. Bude-li to chlapec, bude švec, bude švec

už šije mi čižmy pre tanec, pre tanec,

bude- li to dívča jezu marija,

||: bude frajárka jako já. :||


(Morawski)


wróćo

Ej, hop, hop, hop

1. ||: Ej, hop, hop, hop, hop, hop, hop,

už som ženač, už som chlop. :||

||: Zobral som si dievčatko,

čo ma drží na kratko. :||


2. ||: A keď pride sobota,

ta najväčšia robota, :||

||: kamarati spievaju,

do krčmy ma volaju. :||


(Słowakski)


wróćo

Ej, od Buchlova

1. Ej, od Buchlova větr věje

už tej Kačence pantle bere.

||: Dneska nevěsta, zajtra žena,

dnes večer budeš začepená. :||


2. Ty si Kačenko bílá růža

tobě nebylo třeba muža.

||: Tys mohla chodit po slobodě,

jak ta rybička v bystrej vodě. :||


3. Ty si Martine strom zelený

tobě nebylo třeba ženy.

||: Tys mohl chodit po galánkách,

jak ten holúbek po hambálkách. :||


(Morawski)


wróćo

Ej, zalužicki poľo

1. ||: Ej, zalužicki poľo

s ružami okolo. :||

||: Ej, ňehodno ku mňe prisc,

ej, ňehodno ku mňe prisc,

ej, ňehodno ku mňe prisc

pocešeňe mojo. :||


2. ||: Ej, ňehodno, ňehodno

bi ružu zlamalo. :||

||: Ej, pocešeňe mojo,

ej, pocešeňe mojo,

ej, pocešeňe mojo

bi me ľubovalo. :||


(Słowakski)


wróćo

Ešte si ja

1. Ešte si ja, ešte si ja

pohár vínka vypijem,

ešte si ja, ešte si ja

pohár vínka vypijem.

||: Od večera do rána,

muzika nám vyhráva,

a ja pijem, pijem, pijem, pijem,

len z plného pohára. :||


2. Ešte si ja, ešte si ja

pohár vínka zaplatím,

potom sa ja, potom sa ja

k mojej milej navrátim.

||: Od večera do rána,

muzika nám vyhráva,

a ja pijem, pijem, pijem, pijem,

len z plného pohára. :||


(Słowakski)


wróćo

Ešte som sa neoženil

1. Ešte som sa neoženil,

už ma žena bije,

a já som si narychtoval

tri dubové kyje.

||: S jedním budem ženu biti

a s tým druhým deti, deti, moje deti,

a s tým tretím kyjačiskom

pojdem na zálety. :||


2. Kam ty zajdeš, zajdem aj já,

pojdeme do mlýna,

opýtáme sa mlynára

čo to za novina.

||: Kolečka sa otáčajú,

žitečko sa mele, mele, mele, mele,

moja milá sa vydává,

pojdem na veselie. :||


(Słowakski)


wróćo

Ešte vínko nevykyslo

1. ||: Ešte vínko nevykyslo,

chlapci, pijme ho. :||

||: Chlapci, pijme ho,

chlapci, pijme ho,

chlapci, pijme ho,

až do rána, až do rána,

až do rána bieleho. :||


2. ||: Ešte dievča nevyrástlo,

chlapci, berme ho. :||

||: Chlapci, berme ho,

chlapci, berme ho,

chlapci, berme ho,

budeme s ním tancovati

až do rána bieleho. :||


(Słowakski)


wróćo

Hej Sokoły

1. Hej, tam gdzieś znad czarnej wody

siada na koń kozak młody,

czule żegna się z dziewczyną,

jeszcze czulej z Ukrainą.


R: ||: Hej, hej, hej sokoły

omijajcie góry, lasy doły,

dzwoń, dzwoń, dzwoń dzwoneczku,

mój stepowy skowroneczku. :||


2. Pięknych dziewcząt jest niemało,

lecz najwięcej w Ukrainie,

tam me serce pozostało,

przy kochanej mej dziewczynie.


3. Ona biedna tam została,

przepióreczka moja mała,

a ja tutaj w obcej stronie,

dniem i nocą tęsknię do niej.


4. Żal, żal za dziewczyną,

za zieloną Ukrainą,

żal, żal serce płacze,

że jej więcej nie zobaczę.


5. Wina, wina, wina dajcie,

a jak umrę pochowajcie

na zielonej Ukrainie

przy kochanej mej dziewczynie.


(Pólski)


wróćo

Hněvala sa moja máti

1. Hněvala sa moja máti,

že já chodím za děvčaty.

||: Nehněvaj sa moja stará máti,

šak za tebů chodívali taky,

vola kedy dávno. :||


2. Aj vy páni z Veselského zámku,

dali ste ňa zabít pre galánku.

||: Veznem si já pištolenky dvoje,

zavolám si kamarády svoje,

pujdeme sa zbíjat. :||


(Morawski)


wróćo

Hraj, že mi muzička

1. Hraj, že mi muzička, hrajže mi hraj,

veď si mi nehrala za celú jar.

||: Za celú jar, celé leto,

hrajže mi muzička, pekné je to. :||


2. Zahrajže mi takú, čo ja poznám,

pri nej si vyskočím a zavýskam,

||: svojú milú si vytočím,

zahľadím sa do jej modrých očí. :||


(Słowakski)


wróćo

Ide poštár ide

1. ||: Idze poštár idze, telegram mi nese, :||

||: já som ho čítala, čítala,

vlasy si trhala, trhala

a ty si neprišel neprišel miláčik moj. :||


2. ||: Telegram som poslal, opušták som dostal. :||

||: Čakaj ma na dvore, na dvore

prídě tvoj džamore, džamore,

prídě tvoj džamore, džamore, lásku ti dá. :||


3. ||: Apoštaris avél – telegramos anél. :||

||: Sarmeles ginaval, ginaval –

ó bala čingera, čingera,

džamore – džamore, džamore – na kamáv tút. :||


(Cyganski)


wróćo

Idze verbuňk, idze

1. Idze verbuňk, idze, hore Košicama,

||: zverbuj sa môj milý, ja ostanem sama. :||


2. A ja sa zverbujem, ja na vojnu pôjdem,

||: ty ostaneš sama, ja vojakom budzem. :||


(Słowakski)


wróćo

Išiel Macek do Malacek

1. Išiel Macek do Malacek

šošovičku mlácic,

zabudol si cepy doma,

musel sa on vrácic.


R: ||: Hej, Macejko,

Macejko-ko-ko-ko-ko,

zahraj mi na cenko-ko-ko-ko-ko,

na tú cenku strunu-nu-nu-nu-nu,

hej, dzunu, dzunu,

dzunu-nu-nu-nu-nu. :||


2. Milá, mojá, duša moja,

dze ši dala cepy?

Tam ci viša na hambálku,

vem ši ich ty slepý.


3. Zahral Macek dzunu, dzunu

potom prestal hráci,

husle sa mu rozsypaly,

cepom po nich mlácil.


(Słowakski)


wróćo

Jak ten ptáček pěkně zpívá

1. Jak ten ptáček pěkně zpívá,

hore nad oblaky,

odvedli mně za vojáka

aj to na dva roky.

||: Dva roky je doba dlúhá,

trápení až hrúza,

jak mně bude pěkně svědčat

tá vojanská blúza. :||


2. Dva roky sem si odslúžil

aj to bylo málo,

a tá moja frajárečka,

čaká na mňa darmo.

||: Jedna čaká, druhá píše

a tá třetí plače,

a tá čtvrtá při muzice

čardáš se mnú skáče. :||


(Morawski)


wróćo

Jede šohaj z Vídňa

1. Jede šohaj z Vídňa,

má koníčka šimla,

||: na něm retázečky,

ej, ze samého stríbra. :||


2. To je, Bože, to je

potěšení moje,

||: ej, když mně můj koníček,

ej, preskakuje oje. :||


3. Oje preskakuje,

na obě dvě strany,

||: to je, Bože, to je,

ej, můj koníček vraný. :||


(Morawski)


wróćo

Kam sa ně ten grajcár děl

1. Kam sa ně ten grajcár děl,

co sem ho na okně měl?

||: Staré baby u nás draly,

oni mně ho zebraly. :||


2. Zle mamičko zle je zle,

cosi leží vedle mně.

||: Má ponožky aj pančošky,

nechce to jit ode mně. :||


(Morawski)


wróćo

Kdo má počernů galánku

1. Kdo má počernů galánku,

ligotala sa hvězdička anjel moj.

Kdo má počernů galánku,

ten má pokojnů myšlenku,

ligotala sa hvězdička anjel moj.


2. Ale já mám popelavů,

ligotala sa hvězdička anjel moj.

Ale já mám popelavů,

aj tá trápí moju hlavu,

ligotala sa hvězdička anjel moj.


3. Milá, milá, milušičká,

ligotala sa hvězdička anjel moj.

Milá, milá, milušičká,

aká bude večelička,

ligotala sa hvězdička anjel moj.


4. Priložíme líčko k líčku,

ligotala sa hvězdička anjel moj.

||: Priložíme líčko k líčku,

odbavíme večeličku,

ligotala sa hvězdička anjel moj. :||


(Morawski)


wróćo

Keď sem išel kolem panskej zahrady

1. Keď sem išel kolem panskej zahrady,

zavoňal mně rozmarýnek zelený.

||: Hore háj, dolinú, pozdravujte mú milú,

frajárečkú mojú. :||


2. A já sem sá zahradníka opítal,

esli by mně rozmarýnek vykopal.

||: Hore háj, dolinú, pozdravujte mú milú,

frajárečkú mojú. :||


3. Keď nesadil, nesmíš aní vykopat,

nesmíš aní švarné dívča milovat.

||: Hore háj, dolinú, pozdravujte mú milú,

frajárečkú mojú. :||


(Morawski)


wróćo

Keď sem išel od galánky

1. Keď sem išel od galánky,

štrngaly ně podkověnky,

||: štrngaly ně, štrngaly,

švarné očka plakaly. :||


2. Černé očka proč plačete,

šak vy moje nebude,

||: nebudete, nesmíte,

darmo na mňa myslíte. :||


(Morawski)


wróćo

Keď sem išel z rána

1. Keď sem išel z rána,

muzika mě hrála,

||: všecky panny tancovaly,

všecky panny tancovaly,

enom moja stála. :||


2. Hojsa, chlapci, hojsa,

co kosírky nosá,

||: a né tací drevenci,

a né tací drevenci,

co za sukně visá. :||


3. Není taký gazda,

co má štyry voly,

||: ale ten je ěšte lepší,

ale ten je ěšte lepší,

co má štyry ženy. :||


4. Jednu na sobotu,

druhú na robotu,

||: a tú tretí na nedele,

a tú tretí na nedele,

štvrtú do postele. :||


(Morawski)


wróćo

Keď šoféry naštertujú

1. Keď šoféry naštertujú

juchajdaj naštertujú,

šverne dievča pomiluju,

juchajdaj pomilujú.


2. ||: Eska, tragač, škoda populár

švárne dievča je náš ideal,

slivovica rum a borovica

to je náš material. :||


3. Keď šoféry naštertujú

juchajdaj naštertujú,

šverne dievča pomiluju,

juchajdaj pomilujú.


4. ||: Olej, nafta je do motora

švárne dievča je pre šoféra,

slivovica rum a borovica

pohonny material. :||


(Słowakski)


wróćo

Keď som já bol mladý

1. Keď som já bol mladý,

tak 62 ročný,

bolo mi na ženěnie.

Vzal som si já ženu,

nemladú nestarú,

mal som s ňou len trapenie.

||: Očko mala len jedno,

aj na to mala belmo, (hop šup)

vlasy mala sivé, nohy mala krivé,

zuba ani jedneho. :||


2. To něbolo šecko,

mal som s ňou aj děcko,

aj to bolo krpaté.

To něbolo šecko,

mal som s ňou aj děcko,

aj to bolo krpaté.

||: Očko malo len jedno,

aj na to malo belmo, (hop šup)

vlasy malo sivé, nohy malo krivé,

zuba ani jedneho. :||


3. Keď som išel, vyšel,

z nohavic mi vyšel

šáteček vyšívaný.

Všeci sa mi smiali,

že mám taký malý

šáteček vyšívaný.

||: Očko mala len jedno,

aj na to mala belmo, (hop šup)

vlasy mala sivé, nohy mala krivé,

zuba ani jedneho. :||


(Morawski)


wróćo

Конь

1. Выйду ночью в поле с конём

Ночкой тёмной тихо пойдём

||: Мы пойдём с конём по полю вдвоём

Мы пойдём с конём по полю вдвоём :||


2. Ночью в поле звёзд благодать

В поле никого не видать

||: Только мы с конём по полю идём

Только мы с конём по полю идём :||


3. Сяду я верхом на коня

Ты неси по полю меня

По бескрайнему полю моему

По бескрайнему полю моему


4. Дай-ка я разок посмотрю

Где рождает поле зарю

||: Ай брусничный свет, алый да рассвет

Али есть то место, али его нет :||


5. Полюшко моё, родники

Дальних деревень огоньки

||: Золотая рожь да кудрявый лён

Я влюблён в тебя, Россия, влюблён :||


6. Будет добрым год хлебород

Было всяко, всяко пройдёт

Пой, злотая рожь, пой, кудрявый лён

Пой о том, как я в Россию влюблён

Пой, злотая рожь, пой, кудрявый лён

Мы идём с конём по по́лю вдвоём


(Ruski)


wróćo

Kreše mlynár, kreše kameň

1. Kreše mlynár, kreše kameň, hop šohaj,

švarné dívča sedí na něm, naozaj.

Kreše mlynár, kreše kameň,

švarné dívča sedí na něm,

naozaj, naozaj, naozaj.


2. Lůbjá sa ně líčka tvoje, hop šohaj,

ty mosíš byt dívča moje, naozaj.

Lúbjá sa mě líčka tvoje,

ty mosíš byt dívča moje,

naozaj, naozaj, naozaj.


3. Svatý Jane, já ťa prosím, hop šohaj,

já to dívča dostat mosím, naozaj.

Svatý Jane, já ťa prosím,

já to dívča dostat mosím,

naozaj, naozaj, naozaj.


(Morawski)


wróćo

Lepší je vínečko nežli voda

1. Lepší je vínečko nežli voda,

||: lepší je vínečko nežli voda,

lepší je cérečka nežli vdova,

lepší je cérečka nežli vdova. :||


2. Cérečka miluje, nic neříká,

||: cérečka miluje, nic neříká

a vdova vzpomíná nebožtíka

a vdova vzpomíná nebožtíka. :||


3. Lepší je žitečko nežli oves,

||: lepší je žitečko nežli oves,

lepší je mládenec nežli vdovec,

lepší je mládenec nežli vdovec. :||


4. Mládenec miluje enom trošku,

||: mládenec miluje enom trošku

a vdovec vzpomíná na nebožku

a vdovec vzpomíná na nebožku. :||



(Morawski)


wróćo

Lidičky já mám rád pivo

1. Lidičky já mam rád pívo,

za pívo ženskou bych dal.

Ona mě furt jenom říká

coho kořaly mám.


R: Stará nebuď smutná,

že mě pívo chutná.

Já si dám raz, dva, tři korbele,

a ty bež do postele.


2. Jen jednou v životě sem stonal,

k lékaři musel sem jít.

A on mě předepsal pívo,

jen jedno pívečko pít.

Já sem na něj vyzrál

a k dvanácti lékařům šel,

a každej mě předepsal pívo

a já jich svejch dvanáct měl.


(Čěski)


wróćo

Mám já hrušku

1. Mám já hrušku a nič na nej,

mám frajerku, čo má po nej.

||: Ja ju ľúbim ona mňa nie,

aké je to milovanie,

aká je to láska. :||


2. Mám já orech a nič na ňom,

mám frajera, čo ma po ňom.

||: Já ho ľúbim a on mňa nie,

aké je to milovanie,

aká je to láska. :||


3. Mal som milú už mňa nechce,

nech ju za to pán boh stresce.

||: Nie tak veľmi len tak málo,

aby sa jej nič nestálo

holubienke mojej. :||


(Słowakski ludowy)


wróćo

Moja postelenka

1. Moja postelenka, moja postelenka

čista režna slama.

A ja nebožiatko a ja nebožiatko,

lihám do ni sama.

||: Sama si ju stelu, sama si aj lehnu,

na teba, šuhajko, na teba, šuhajko,

nikdy nezabudnu. :||


2. Keby naši spali, pozor nedávali,

otvorila by som.

Svojú komorečku a v nej posteločku,

odeslala by som.

||: Ale naši nespia, z okenečka hledia

a teba šuhajko a teba šuhajko

do nutra nepustia. :||


(Morawski)


wróćo

My sme tady dvá

||: My sme tady dvá, kamarád a já.

Kdo by nám chtěl rozkazovat,

z hospody nás vyhazovat.

Na to sme tu dvá, kamarád a já. :||


(Morawski)


wróćo

Na kostolnej veži

1. Na kostolnej veži zvoní zvon,

kamaráti moji poďte von.

||: Na dedinu padá,j lipy dolu kvet,

mal som veľkú lásku, už jej niet. :||


2. Od zajtra sa zmením, od dnes nie,

od zajtra sa dám na pokánie.

||: Nevezmú ma z krčmy už nikdy nad ránom,

dám si pohár vínka s farárom. :||


3. Cez dedinu riečka preteká,

urobím zo seba človeka.

||: Nad potokom lávka, tá lávka, lavička,

milujem ťa, moja Anička. :||


4. Za dedinou stojí dom,

beriem si ťa v dobrom, v zlom.

||: Za dedinou stojí dom,

lepšie sa v ňom býva dvom. :||


5. Na dedine zábava,

žením sa, ty vydávaš.

||: Za dedinou stojí mlyn,

bude dcéra, potom syn. :||


(Słowakski)


wróćo

Na Kráľovej holi

1. ||: Na Kráľovej holi

stojí strom zelený. :||

||: Vrch má naklonený,

vrch má naklonený,

vrch má naklonený

do Slovenskej zemi. :||


2. ||: Odkážte odpíšte

mojím kamarátom, :||

||: že už viac nepôjdem,

že už viac nepôjdem,

že už viac nepôjdem

na fraj za dievčaťom. :||


3. ||: Odkážte, odpíšte

tej mojej materi, :||

||: že mi svadba stojí,

že mi svadba stojí,

že mi svadba stojí

na Kráľovej holi. :||


(Słowakski)


wróćo

Na Orave dobre, na Orave zdravo

1. ||: Na Orave dobre,

na Orave zdravo. :||

||: Ale na Orave, ale na Orave,

hej, švárnych chlapcov málo. :||


2. ||: Švárnych chlapcov málo

a ľúbiť sa brania. :||

||: A ja naučená a ja naučená,

hej, do samého rána. :||


3. ||: Do samého rána

pod okienkom stávať. :||

||: Na pravé poludnie,

na pravé poludnie,

hej, s chlapcom sa bozkávať. :||


4. ||: V hornom konci bývam,

v dolnom frajera mám. :||

||: Do prostred dediny,

do prostred dediny,

hej, po vodu chodievam. :||


5. ||: Nechodím pre vodu,

aby som ju pila. :||

||: Ale pre milého, ale pre milého,

hej, abych ho videla. :||


(Słowakski)


wróćo

Na tu svatú Katerinu

1. Na tu svatú Katerinu,

katerinskú nedělu,

||: verbovali šohajíčka na vojnu. :||


R: Samá královna, samá královna

ceduličku psala, ceduličku psala.

aby šohajka, aby šohajka

na vojnu dostala, na vojnu dostala.

Čobogaj, něbogaj, čáry něbogaj,(3x)

bogaj, bogaj, bogaj, bogaj,

čáry něbogaj.


2. Prečo ste ma zverbovali,

zverbovali v nedělu,

||: prečo ste to nenechali na stredu. :||


(Čěski)


wróćo

Na tých panských lúkách

1. Na tých panských lúkách

našel jsem já dukát.

||: Kdo mě ho promění,

kdo mě ho promění,

milá doma není. :||


2. Když ho nepromění

dám ho do cimbála.

||: Muzika bude hrát,

muzika bude hrát,

do bílého rána. :||


3. Do bílého rána

až denice vyjde.

||: Až pro mě má milá,

až pro mě má milá,

do hospody příjde. :||


(Morawski)


wróćo

Načo pôjděm domov

1. Načo pôjděm domov,

keď nemám nikodo,

||: otěc sa mi žení,

mama tá je v černej zemi,

načo pôjděm domov. :||


2. Něchala ma žena,

s tromi malými děťmi doma,

||: Nechala ma žena,

s tromi malými děťmi doma,

načo pôjděm domov. :||


3. Napila sa milá,

zo studni kamenej,

||: napila sa milá,

napila sa moja milá vody,

zo studni kamenej. :||


(Cyganski)


wróćo

Najlepsze piwo

1. Najlepsze piwo to żywiecki full,

gul gul gul, żywiecki full.


2. Takiego piwa nie pił nawet król,

gul gul gul, żywiecki full.


(Pólski)


wróćo

Ne dirajte mi ravnicu

1. Večeras me dobri ljudi

namojte ništa pitati.

Neka suze tiho teku

pa će manje boljeti.


R: Ne dirajte mi večeras

uspomenu u meni,

pne dirajte mi ravnicu

jer ja ću se vratiti.


2. Još u sebi čujem majku

kako tužna govori:

Kad se jednom vratiš sine

ja ću te čekati.


3. Mene zovu moja polja

mene zovu tambure.

Prije nego sklopim oči

da još jednom vidim sve.


(Chorwatski)


wróćo

Nebola som veselá

1. ||: Nebola som veselá

od soboty večera, :||

||: lebo ma moja mať

pre frajera hrešila. :||


2. ||: Nielenže ma hrešila,

ale ma aj ubila, :||

||: že som ešte mladá,

frajera mi netreba. :||


3. ||: Ja sa mamky nebojím,

ešte si aj dovolím, :||

||: ktorý krajší príde,

dverečka mu otvorím. :||


4. ||: Dverečka mu otvorím,

do postieľky uložím, :||

||: aby si ty vedel,

že sa mamky nebojím. :||


(Słowakski ludowy)


wróćo

Nedaleko od Trenčína

1. ||: Nedaleko od Trenčína

bývá mladá Katarina. :||

||: Černé oči má, to musí být má milá,

taků frajárečku já chcem,

co má jméno Katarina. :||


2. ||: My jsme chlapci od dědiny,

milujeme Katariny. :||

||: Černé oči má, to musí být má milá,

taků frajárečku já chcem,

co má jméno Katarina. :||


3. ||: Taků frajárku som dostal,

jako by ju sám čert poslal. :||

||: Černé oči má, to musí být má milá,

taků frajárečku já chcem,

co má jméno Katarina. :||


(Morawski)


wróćo

Nemelem, nemelem

1. ||: Nemelem, nemelem,

nemelem, nemelem,

sebrala nám voda mlejn. :||

Sebrala nám všechny kola

i tu pilu s vantrokama.

Nemelem, nemelem,

nemelem, nemelem,

sebrala nám voda mlejn.


2. ||: Už melem, už melem,

už melem, už melem,

donesla nám voda mlejn. :||

Donesla nám všechny kola

aj tú pílu co tam byla.

Už melem už melem,

už melem už melem,

donesla nám voda mlejn.


(Čěski)


wróćo

Néni lepší jak v nedělu

1. ||: Néni lepší jak v nedělu,

když sa všeci chlapci sejdú. :||

||: Každý má to svoje potěšení,

to moje už leží v černej zemi. :||


2. ||: V černej zemi neoranej,

sedum rokú nekopanej. :||

||: Kam sa já podívám nikde není,

kam sas ně podělo potěšení. :||


(Morawski)


wróćo

Nepi Jano, nepi vodu

1. Nepi Jano, nepi vodu,

voda ti je len na škodu,

||: ale sa ty napi vína,

to je dobrá medicína. :||


2. Keby nebolo pršalo,

bolo by mi dievča dalo,

||: rozmarínu zeleného,

včera večer trhaného. :||


3. Ale začalo pršati,

nechcelo mi dievča dáti,

||: rozmarínu zeleného,

včera večer trhaného. :||


4. Načo sa ty za mnou vláčiš,

keď ma ani neopáčiš,

||: ani večer, ani ráno,

aký si ty sprostý Jano. :||


(Słowakski)


wróćo

Oči, oči, čierne oči

1. ||: Oči, oči, čierne oči,

čo mám s vami robiť. :||

||: Nechcú spať, nechcú spať,

len po fraji chodiť. :||


2. ||: A ja som ti povedala,

povedala dávno. :||

||: Nechodievaj do nás,

lebo chodíš darmo. :||


3. ||: Darmo chodiš, darmo chodiš,

darmo do nas kračaš :||

||: darmo si čižmičky

vo vodičke zmáčaš. :||


4. ||: Oči, oči, čierne oči,

učte sa samé spať, :||

||: kdeže ja vám budem tých

frajerov hľadať? :||


(Słowakski/cyganski)


wróćo

Ožením sa veru

1. Ožením sa veru,

keď mi povieš áno.

Vezmem si ťa, Anička,

vezmem si ťa, Anička,

v kostole pred Pánom.


2. Keď sa dvaja ľúbia,

tam vždy slnko svieti.

||: Zamávame bocianom,

zamávame bocianom,

nech nám pošlú deti. :||


3. Dám ti svoju lásku,

všetko, po čom túžiš.

||: Vychováme dievčatá,

vychováme dievčatá,

z chlapcov budú muži. :||


4. A keď príde smútok,

keď ti bude ľúto.

||: Zaspievam ti, Anička,

zaspievam ti, Anička,

možno práve túto. :||


(Słowakski)


wróćo

Padá, padá rosenka

1. Padá, padá rosenka,

spaly by moje očenka.

||: Spaly by moje,

spaly by aj tvoje,

spaly by ony oboje. :||


2. Padá, padá listopad,

vzkažte pozdravení na stokrát.

||: Vzkažte pozdravení,

mému potěšení,

že já ho mosím zanechat. :||


(Morawski)


wróćo

Perina má štyry rožky

1. ||: Perina má štyry rožky,

pod perinú čtyry nožky. :||

||: Ej javor javor, javor zelený,

milej pod okénkem saděný. :||


2. ||: Rád ťa vidím oblečenú,

eště radšej vyslečenú.

||: Ej javor javor, javor zelený,

milej pod okénkem saděný. :||


3. ||: Rád ťa vidím pri posteli,

eště radšej na posteli. :||

||: Ej javor javor, javor zelený,

milej pod okénkem saděný. :||


4. ||: Cukr jedla, kávu pila,

aby byla pěkná bílá. :||

||: Ej javor javor, javor zelený,

milej pod okénkem saděný. :||


5. ||: Cukr káva nepomáha,

bruško sa jej rozrastáva. :||

||: Ej javor javor, javor zelený,

milej pod okénkem saděný. :||


(Morawski)


wróćo

Pidmanula

1. Ty kazala v ponedilok,

pijdem´ razom na barvinok,

ja pryšov tebe nema,

pidmanula - pidvela.


R: Ty ž´ mene pidmanula,

ty ž´ mene pidvela,

ty ž´ mene molodoho

z uma razum izvela!

Ja ž´ tebe pidmanula,

ja ž´ tebe pidvela,

ja ž´ tebe molodoho

z uma razum izvela!


2. Ty kazala u vivtorok,

pociluješ raziv sorok,

ja pryšov tebe nema,

pidmanula - pidvela.


3. Ty kazala u seredu,

pijdem´ razom po čeredu,

ja pryšov tebe nema,

pidmanula - pidvela.


4. Ty kazala u četverh,

pijdem´ razom na koncert,

ja pryšov tebe nema,

pidmanula - pidvela.


5. Ty kazala u pjatnycju,

pijdem´ razom po sunici

ja pryšov tebe nema,

pidmanula - pidvela.


6. Ty kazala u sybotu,

pijdem´ razom na robotu,

ja pryšov tebe nema,

pidmanula - pidvela.


7. Ty kazala u nedilju,

pijdem´ razom na vesilju,

ja pryšov tebe nema,

pidmanula - pidvela.


(Ukrainski)


wróćo

Пiдманула

1. Ти казала в понедiлок -

пiдем рразом по барвiнок.

Я прийшов, тебе нема,

пiдманула, пiдвела.


R: Ти ж мене пiдманула,

ти ж мене пiдвела.

Ти ж мене, молодого,

з ума розуму звела.

Я ж тебе пiдманула,

я ж тебе пiдвела.

Я ж тебе, молодого,

з ума розуму звела.


2. Ти казала у вiвторок -

поцiлуєш разiв сорок.

Я прийшов, тебе нема,

пiдманула, пiдвела.


3. Ти казала у середу -

пiдем разом по череду.

Я прийшов, тебе нема,

пiдманула, пiдвела.


4. Ти казала у четвер -

пiдем разом на концерт.

Я прийшов, тебе нема,

пiдманула, пiдвела.


5. Ти казала у пятницю -

пiдем разом по суниці.

Я прийшов, тебе нема,

пiдманула, пiдвела.


6. Ти казала у суботу -

пiдем разом на роботу.

Я прийшов, тебе нема,

пiдманула, пiдвела.


7. Ти казала у недiлю -

пiдем разом на весiлля.

Я прийшов, тебе нема,

пiдманула, пiдвела.


(Ukrainski)


wróćo

Pilo by sa pilo

1. ||: Pilo by sa pilo,

keby bolo za čo. :||

||: Slivovica, borovica,

eště lepší terkélica. :||


2. ||: Ne, že by nebolo,

ale ono neni. :||

||: Slivovica, borovica,

eště lepší terkélica. :||


(Słowakski)


wróćo

Pime vínečko, dobré je

1. Pime vínečko, dobré je, dobré je,

a kdože nám ho naleje, naleje,

||: naleje nám ho svatý Ján, svatý Ján,

požehná nám ho Kristus pán, Kristus pán. :||


2. My sme vínečko pijali, pijali,

pannu Mariu vzívali, vzívali,

||: pannu Mariu, žarošskú, žarošskú,

našu patronku moravskú, moravskú. :||


3. Aby nás pán Búh, miloval, miloval,

hříchy odpustil, nebe dal, nebe dal,

||: nic nežádáme, enom to samé,

aby nás pán Búh, miloval, miloval. :||


(Morawski)


wróćo

Po kalíšku

Po kalíšku, po kalíšku,

po kalíšku, po kalíšku.

||: Po kalíšku dáme,

pak si zazpíváme,

po kalíšku, po kalíšku. :||

||: Hoja hoj, hoja hoj,

alkohol je síly zdroj.

Hoja hoj, hoja hoj,

abstinenci boj! :||


(Morawski)


wróćo

Pod tým našim okenečkom

1. Pod tým našim okenečkom

bývá velký mráz,

a v téj našej studanečke

nieje vody zas.

||: Veznem si já sekerečku,

prerúbem tu studenečku,

a v tej našej studenečke

bude voda zas. :||


2. Pod tým našim okenečkom

z bielej ruže kvet,

povedzže mi, moja milá,

čo ťa mrzi svet?

||: A mňa ten svet nič nemrzí,

a mňa ten svet nič nemrzí,

len mňa moje srdce bolí,

plakala bych hned. :||


3. Pod tým našim okenečkom

biela lalija,

povedzže mi moja milá,

kto k vám chodieva?

||: A k nám nikto nechodieva,

a k nám nikto nechodieva,

lebo sa mňa šeci bojá,

som že chudobná. :||


(Słowakski)


wróćo

Подмосковные вечера

1. Не слышны в саду даже шорохи,

Всё здесь замерло до утра.

||: Если б знали вы, как мне дороги

Подмосковные вечера. :||


2. Речка движется и не движется,

Вся из лунного серебра.

||: Песня слышится и не слышится

В эти тихие вечера. :||


3. Что ж ты милая смотришь искоса,

Низко голову наклоня?

||: Трудно высказать и не высказать

Всё, что на сердце у меня. :||


4. А рассвет уже всё заметнее,

Так, пожалуйста, будь добра,

||: Не забудь и ты эти летние

Подмосковные вечера. :||


(Ruski)


wróćo

Rež, rež, rež

1. Rež rež rež, drobná rež,

prečo sa ty moja milá za mnú dreš.

Rež rež rež, drobňúčká,

prečo sa ty moja milá malučká.


2. Háj, háj, háj háj, zelený háj,

na mňa sa moja milá nespoléháj.

Budeš li sa spoléhati,

ej veru budeš banovati.


3. Ej, chrást, ej, chrást zelený chrást,

ej daj ně Bože něčo ukrásť.

Lebo koňa lebo voly,

ej lebo dievča po mej voli.


4. ||: Po potoce chodila,

na kačeny volala. :||

||: Kač, kač kač, kačena,

nasypem ti zeleného jačmeňa. :||


5. ||: Já jačmeňa nejídám,

ošidit sa ti nedám. :||

||: Falešné oči máš,

za jinýma, za jinýma pozeráš. :||


6. ||: Za jinýma každý deň,

za mnú jednú za týdeň. :||

||: To ešče v sobotu,

keď má dievča, keď má dievča robotu. :||


(Morawski)


wróćo

S Pánem Bohem

1. ||: S Pánem Bohem idem od vás :||

||: neublížil sem, neuškodil sem,

žádnému z vás. :||


2. ||: Ni mladému, ni starému :||

||: neublížil sem, neuškodil sem,

z vás žádnému. :||


(Morawski)


wróćo

Sú rodiče, synka měli

1. Sú rodiče, synka měli,

na vojnu ho dat moseli,

||: jeho mamka plakala,

že ho ťažko chovala. :||


2. Proč mamičko, proč plačete,

šak na vojnu nepújdete,

||: pújde na ňu koníček,

na koníčku syneček. :||


3. Teče voda z pozahora,

z pozahora, do jazera,

||: všechny mosty pobrala,

ten poslední nechala. :||


(Morawski)


wróćo

Szła dzieweczka do laseczka

1. Szła dzieweczka do laseczka,

do zielonego. (3x)

Napotkała myśliweczka,

bardzo szwarnego. (3x)


R: Gdzie jest ta ulica,

gdzie jest ten dom?

Gdzie jest ta dziewczyna,

co kocham ją?

Znalazłem ulicę,

znalazłem dom,

znalazłem dziewczynę

co kocham ją.


2. Myśliweczku kochaneczku,

bardzom ci rada. (3x)

Dałabym ci chleba z masłem,

alem go zjadła! (3x)


3. Jakżes zjadła tożes zjadła,

zo mi się nie chwal. (3x)

Jakbym znalazł kawał kija,

tobym cię wyprał. (3x)


(Pólski)


wróćo

Tancuj, tancuj, vykrúcaj

1. Tancuj, tancuj, vykrúcaj, vykrúcaj,

len mi piecku nezrúcaj, nezrúcaj,

dobrá piecka na zimu, na zimu,

nemá každý perinu, perinu.


2. Stojí vojak na varte, na varte,

v roztrhanom kabáte, kabáte,

od večera do rána, do rána,

rosa naňho padala, padala.


3. Pobil cigán cigánku, cigánku,

po zelenom župánku, župánku.

Cigánečka cigáňa, cigáňa,

po zadečku vidlama, vidlama.


4. Mala som ja rukávce, rukávce,

dala som ich cigánce, cigánce,

ciganečka cigánka, cigánka,

vyčaruj mi synečka, synečka.


5. Keď ja budem čarovať, čarovať,

musíš mi ty niečo dať, niečo dať,

štyri groše, lebo päť, lebo päť,

bude šuhaj ako kvet, ako kvet.


(Słowakski)


wróćo

Ten, kdo má ženušku mladú

1. Ten, kdo má ženušku mladú,

tomu dám takovů radu.

||: Nasbíraj trnek, nadělaj kváska,

ej, aby věděla co je to láska. :||


2. Ty, co máš ženušku starší,

kerá sa celý den mračí.

||: Nasbíraj trnek, nadělaj kváska,

ej, aby věděla co je to láska. :||


3. Ty, kerý máš babu starů,

co smrdí kostelem, farů.

||: Nasbíraj trnek, nadělaj kváska,

ej, aby věděla co je to láska. :||


4. A když je z baby stařenka,

růženec, křížek, kropenka.

||: Nasbíraj trnek, nadělaj kváska,

ej, aby věděla co je to láska. :||


(Morawski)


wróćo

To ta Heľpa

1. To ta Heľpa, to ta Heľpa,

to je pekné mesto,

a v tej Heľpe, a v tej Heľpe

švarných chlapcov je sto.

||: Koho je sto, toho je sto,

nie po mojej vôli,

ľen za jedním, ľen za jedním

srdiečko ma boli. :||


2. Za Janíčkom, za Palíčkom

krok by něspravila,

za Ďuríčkom, za Mišíčkom

Dunaj preskočila.

||: Dunaj, Dunaj, Dunaj, Dunaj,

aj to širé pole,

ľen za jedním, ľen za jedním

počešenie moje. :||


(Słowakski)


wróćo

U muziky su já chlap

1. U muziky su já chlap,

doma koně žerú žlab.

||: A já povím tatovi

dajte koně rasovi. :||


2. Z kože budú remeně,

z kostí budú hrebeně.

||: Z hlavy bude hrkadlo,

z očí bude zrkadlo. :||


3. Husárovi dobre je,

nic nerobí len pije.

||: Štyry groše na deň má,

eštěho milej dá. :||


(Morawski)


wróćo

V bojanovském kostelíčku

1. ||: V bojanovském kostelíčku,

v bojanovském kostele, :||

||: našlo dívča za oltárem,

našlo dívča za oltárem,

dva stríbrné pršteně. :||


2. ||: Jeden sají na prst šikat

aj ten druhý milému, :||

||: až půjdeme od oltára,

až půjdeme od oltára

dáme jeden druhému. :||


(Morawski)


wróćo

V Káni galilejskej
(Hody, hody, hody, hody!)

1. ||: Hody hody, hody, hody,

už pán robil víno z vody. :||

||: V Káni galilejskej

na svadbě andělskej. :||


2. ||: Víno víno, víno víno,

nikdy‘ s tak dobré nebylo. :||

||: V Káni galilejskej

na svadbě andělskej. :||


(Morawski)

V pondelok doma nebudem

1. V pondelok doma nebudem,

v utorok na jarmok pôjdem,

||: a v stredu z jarmoku,

vo štvrtok s chlapcami do šenku. :||


2. A v piatok, Anička moja,

ty budeš ženička moja,

||: v sobotu ručku dáš,

v nedeľu pôjdeme na sobáš. :||


3. Čia si, Anička, čia,

otcova či materina,

||: Čia som, tvoja som,

otcova i materina som. :||


4. Čia by, šuhajko, bola,

keby ja nebola tvoja,

||: Čia som, tvoja som,

šuhajko, šuhajko, tvoja som. :||


(Słowakski)


wróćo

Vínečko bílé

1. Vínečko bílé,

jsi od mej milej,

||: budu ťa pít, co budu žít,

vínečko bílé. :||


2. Vínečko rudé,

jsi od tej druhej,

||: budu ťa pít, co budu žít,

vínečko rudé. :||


3. Vínečka obě,

frajárky moje,

||: budu vás pít, co budu žít,

vínečka obě. :||


(Morawski)


wróćo

Vínečko ne voda

1. Vínečko ne voda, pije ho sloboda,

||: treba je kyselé ale je veselé. :||


2. Pime ho pime ho do rána bílého,

||: až ho vypijeme, dáme si druhého. :||


3. Pijali pijali, dvá chlapci z Moravy,

||: jeden prepil koňa a druhý ohlavy. :||


4. Ludé sa čudujú za co chlapci pijú,

||: za svožně za lušně, za kolečka plužné. :||


(Morawski)


wróćo

Včera jsem byl u muziky

1. ||: Včera jsem byl u muziky,

u muziky celý den. :||

||: Nikde jsem tam, svoju milů,

nikde jsem tam neviděl. :||


2. ||: Ona stála uplakaná,

uplakaná u dveří. :||

||: Zeptej se jí, kamaráde,

zeptej se jí co je jí. :||


3. ||: Ona ti to kamaráde,

ona ti to nepoví. :||

||: Připravils ji, včera večer,

o věneček zelený. :||


4. ||: Nepřipravil není pravda,

připravila se sama. :||

||: Vzala si mě, do komůrky,

spali sme až do rána. :||


(Morawski)


wróćo

Vínko, vínko, vínko červené

1. Vínko, vínko, vínko červené,

vínko, vínko, vínko červené.

||: Kto ťa bude vínko píjať,

ked´ ja budu mašírovať?

Vínko, vínko, vínko červené. :||


2. Lúčka, lúčka, lúčka, zelená,

lúčka, lúčka, lúčka, zelená.

||: Kto ťa bude lúčka kosiť,

ked´ ja budú šabľu nosiť?

Lúčka, lúčka, lúčka zelená. :||


3. Hora, hora, hora vysoká,

Hora, hora, hora vysoká.

||: Kto ťa bude, hora, rúbať,

keď ja budem v zemi ležať.

Hora, hora, hora vysoká. :||


(Morawski)


wróćo

Vysoký jalovec

R: ||: Vysoký jalovec, vysoký jako já,

přeskoč ho má milá, rovnýma nohama.

Já ho nepřeskočím, já sa ráda točím,

na tebe šohajku, zapomenut musím. :||


1. Uvázali kozu u tr tr tr u tr tr tr,

uvázali kozu u trna.

Ona sa jim v noci u tr tr tr u tr tr tr,

ona sa jim v noci utrhla.


(Morawski)


wróćo

Za tú horú za vysokú

1. ||: Za tú horú za vysokú,

mám frajárku černookú. :||

||: Palagrija hoja, milá duša moja,

mám frajárku černookú. :||


2. ||: Šel bych za ňú, cesta je zlá,

ve dně prší v noci je tma. :||

||: Palagrija hoja, milá duša moja,

ve dně prší v noci je tma. :||


3. ||: Ťažké ťažké rozlúčení,

když sme spolem naučení. :||

||: V komúrce sedávat, huběnky si dávat,

do samého rozednění. :||


(Morawski)


wróćo

Zapadá slunečko

1. Zapadá slunečko, za vysoké hory,

||: už mňa moja milá, ja hoja, hej,

dveri neotvorí. :||


2. Dverí neotvorí, ani okénečko,

||: co by potěšila, ja hoja, hej,

to moje srdéčko. :||


3. To moje srdéčko, z kameňa, ze skaly,

||: nezaplakalo by, ja hoja, hej,

co by ho kresali. :||


(Morawski)


wróćo